Průkopníci soběstačnosti

Obec Kněžice je energeticky nezávislá díky teplu a elektřině z místní biomasy.

O Kněžicích, malé obci na Nymbursku, jste možná nikdy neslyšeli. Přesto se sem v posledních devíti letech sjíždějí novináři, vědci, starostové i mnozí další. Hlavním lákadlem nejsou barokní kostel ani hospodářská stavení z 19. století. Jsou jím mnohem obyčejnější stavby – bioplynová stanice a biomasová kotelna zásobující obec teplem. Díky nim jsou Kněžice energeticky soběstačnou obcí a ukázkou podnikavosti českého venkova.

Po desítky let topili obyvatelé Kněžic pevnými palivy, hlavně uhlím, a dýchali znečištěný vzduch.

Starosta Milan Kazda si byl jistý, že musí existovat i lepší způsob, místní řešení, které zajistí pro obec energii, vyřeší problém znečištění a podpoří místní zemědělce.

Enlarge

MK-tractor-large
Milan Kazda, starosta Kněžic (Foto: Ondřej Pašek)

Místní zdroje přináší nezávislost

“Není na tom nic převratného, je to úplně normální regionální soběstačnost, která tady vždycky historicky byla. Jenom jsme se chtěli vrátit ke kořenům.” Milan Kazda, starosta Kněžic

Cesta Kněžic k energetické nezávislosti začala v roce 2000, kdy obec začala připravovat nový územní plán. Rozhodli se využít příležitost a přijít s dlouhodobou rozvojovou strategií.

Místo postupných malých úprav se rozhodli získat prostředky z veřejných grantů a investovat je do biomasové výtopny, která bude dodávat teplo celé vsi. Výsledkem investice mělo být nejen teplo, ale také příjmy pro obec, které by zajistily dlouhodobý ekonomický rozvoj.

“Kotelna na biomasu zapadá do logiky selského uvažování.” říká Milan Kazda. “Zemědělec vypěstuje biomasu, obec ji vykoupí, lidem prodá teplo, lidé zaplatí, finanční toky zůstanou v obci a zemědělec zase od obce dostane peníze za tu surovinu. Na tom není nic převratného, to je úplně normální regionální soběstačnost, která tady vždycky historicky byla. Jenom jsme se chtěli navrátit ke kořenům.”

Biomasová výtopna ale není všechno. Při plánování projektu začalo být jasné, že dotace nebudou na pokrytí nákladů vybudování celého systému centrálního zásobování teplem stačit. V tu dobu přišla místní obyvatelka, Blanka Soukupová, s návrhem postavit k výtopně ještě bioplynovou stanici.

biogas-plant Knezice
Bioplynová stanice v Kněžicích

Foto: Ondřej Pašek

Stavba dalšího zařízení by sice projekt téměř dvojnásobně prodražila, výpočty ale ukázaly, že by investice zároveň přinášela značně vyšší výnosy. Místo ústupu od projektu se obec nakonec rozhodla realizovat projekt, který byl o mnoho ambicióznější než ten, o kterém původně uvažovala.

Jak to funguje: teplo elektřina

Výtopna na biomasu, umístěná na severním okraji vesnice, spaluje organický materiál z několika zdrojů – zejména slámu a dřevěnou štěpku z blízkých farem. Ohřátá voda proudí šesti kilometry dobře izolovaných trubek do 150 domácností ve vesnici, které vytápí a ohřívá teplou vodu.

Knezice biomass storage
Dřevní štěpka a sláma od místních zemědělců.

Foto: Ondřej Pašek

Nová bioplynová stanice – srdce Kněžické energetiky – přeměňuje biologicky rozložitelný odpad na bioplyn, který se spaluje v motoru, který vyrábí elektřinu. Množství odpadního tepla je zároveň dostatečné na to, aby ohřálo teplou užitkovou vodu pro celou obec. Není tak nutné spalovat žádnou další biomasu.

Bioplynová stanice využije každý rok 2300 tun odpadu – hnůj ze zemědělského družstva, odpad z lesů a zahrad, žumpu ze septiků, zbytky z restaurací a stravovacích provozů. Z odpadu, se kterým by jinak bylo nutné nákladně se vypořádat, je najednou cenná surovina.

Výsledkem je 40 – 80 krychlových metrů bioplynu na tunu biologicky rozložitelného odpadu, celkem vyrobí stanice 2600 MWh elektřiny ročně, kterou prodává do rozvodné sítě. Ani zbytky z produkce z bioplynu nepřijdou vniveč, využijí se opět v zemědělství jako hnojivo.

electricity generator - biogas plant Knezice
Motor, vyrábějící elektřinu v bioplynové stanici.

Foto: Ondřej Pašek

Příležitost pro evropské fondy

Celý projekt stál přibližně 140 milionů korun. Dvě třetiny nákladů pokryla dotace z evropských fondů, další finance poskytl Státní fond životního prostředí a rozpočet obce. Návratnost vložených prostředků je očekávána v roce 2021.

Příležitost plánovat vaši energetickou soběstačnost je tu právě teď!

V roce 2015 začíná nové období financování z evropských fondů. Podpora je připravena i pro bioplynové stanice využívající odpad, biomasové výtopny a sítě centrálního zásobování teplem i pro úspory energie.

Program Nová zelená úsporám vám umožní financovat energetickou renovaci domu, s úsporou energie i solárními panely na střeše.

Zvýšení výnosů zahnalo první obavy

Ne každý v Kněžicích byl od začátku přesvědčen o správnosti nového plánu. Při průzkumu mezi obyvateli vyjádřilo zájem o odběr tepla jen 80 domácností. Atraktivní pro ně byla zejména jeho nízká cena.

Milan Kazda ale věděl, že projekt může být úspěšný jen když a ním bude stát celá vesnice. Pověřil nejstaršího a nejvíce respektovaného člena obecní rady, aby plán prodiskutoval s obyvateli. Poté, co prošel místní společenství dům od domu, přidalo se dalších 40 domácností. Počet zájemců tak dosáhl 120, nutných pro ekonomickou rentabilitu projektu.

Řada občanů si myslela, že systém nebude fungovat. Starosta musel obyvatele uklidnit tím, že budou schopni využívat zároveň nový i svůj původní systém vytápění. Když byla dokončena stavba výtopny, přidalo se dalších 27 domácností. Nyní dodává systém teplo do 90 procent domácností v Kněžicích.

conversation-large
Přívětivost a přátelský přístup Milana Kazdy pomohla přesvědčit obyvatele, aby se připojili k projektu.

Foto: Ondřej Pašek

Když úsilí nese plody

Energetický komplex nejen že vytvořil v pětisethlavé obci šest nových pracovních míst, pomohl také vyřešit problém s čištěním odpadních vod. Místo výstavby kanalizace a čistírny s vysokými provozními náklady, využívají v Kněžicích obsah žump v bioplynové stanici. Konec topení uhlím přinesl zlepšení kvality ovzduší a snížil emise skleníkových plynů o 8 613 tun ročně.

Občané, vědomi si využití biologického odpadu v bioplynové stanici, začali navíc odpad lépe třídit a stále více skla, papíru a plastů recyklují. Obec tak ušetřila i za odvoz směsného odpadu.

Milan Kazda se dívá zpět na to, čeho obec dosáhla:

“Nedokázali jsme na samém začátku odhadnout všechno, ale ono to do sebe začíná zapadat. Dneska prodáváme teplo, nepotřebujeme vozit uhlí z dolů, aby se musel bourat Jiřetín a jiné obce. Tento problém máme vyřešen. A samozřejmě to má další návaznosti. Nebude potřeba řešit problém, co s popelem, problém dopravy, protože to uhlí sem musí někdo dovézt. Zrovna tak odpady, mají se odsud vozit někam na skládku? Všechno se zkracuje, šetříme životní prostředí. Je pravda, že nějaké odpady se sem zase dovážejí. Ale ony vždycky musí někam cestovat, takže jestli končí v Kněžicích, tak je to tím, že se to ekonomicky vyplatí.”

heat plant Knezice
'Všechno se zkracuje, šetříme životní prostředí.' - Milan Kazda před biomasovým kotlem, který dodává Kněžicím teplo.

Foto: Ondřej Pašek

Úspěch Kněžic inspiruje dál

Povzbuzeni vlastními úspěchy, uvažují teď v Kněžicích o dalších krocích. Jednou možností je propojit bioplynovou stanici s transformátorem distribuční sítě zemědělského družstva. I vyrobená elektřina by se tak využívala lokálně. Dalším nápadem je zřídit pyrolýzovou linku, která by přeměňovala biologicky rozložitelný odpad na biopalivo pro spalovací motory. Palivo by využívala místní technika, třeba nakladač v energetickém komplexu.

Pověst úspěšné energeticky soběstačné obce dávno překročila její hranice. Minulý rok získaly Kněžice cenu Obec roku 2014 Středočeského kraje. Získaly také Českou sluneční cenu Eurosolar a cenu European Energy Award za energetickou efektivitu.

Společně se čtyřmi sousedními vesnicemi se Kněžice připojily k Paktu starostů a primátorů, prestižní evropské síti obcí, které snižují emise skleníkových plynů. Ve společném Akčním plánu pro udržitelnou energetiku se zavázaly snížit emise do roku 2020 o 45%. Akční plán, ve kterém se ke společnému úsilí připojují ne jednotlivé obce, ale celý region, je první svého druhu v České republice.

A tak tomu je, když lidé vezmou své osudy do vlastních rukou.

“Nevím, jestli mi vůbec došlo, že vlastně děláme něco unikátního v Česku. Možná v době, kdy se tady střídaly exkurze a televize. Ale mně to připadalo naprosto logické. Logické vyústění zájmu o toto místo.” Milan Kazda, starosta Kněžic


V textu jsou použity citace z rozhovoru s Milanem Kazdou v rámci projektu Učíme se příběhy.

Inspirovalo vás?